Říjen 2011

Smells like... teen spirit?

30. října 2011 v 18:38 | Méérs ☮ |  Zápisníček-debilníček :))
Já teda nevim, co je tohle za období. "Podzim?" .. "Debile.."
Svoje momentální přežívání žití bych shrnula do pár jednoduchejch bodů: hrozně málo peněz, hrozně málo času, hrozně málo cigaret, hrozně málo přátel, hrozně málo trpělivosti, hrozně málo inspirace, hrozně moc chlastu. Tak jako příjdeš domů ze školy (ve které je to mimochodem taky pěkně na provaz, když ve čtyři ráno vstávaš a pak tam smrdíš nekonečnejch sedm hodin a z toho píšeš šest písemek), makáš makáš, učíš se, zapálíš si cígo a táhneš spát, abys vůbec ráno vstal.
Ale tak tyto "prázdniny" se daly. Středa sice byla o nudě, o tom žádná. Ve čtvrtek se to začalo sunout k lepšímu, přijel Leošek a jeli jsme na zábavu. V pátek už jsem chytala takovou tu víkendovou náladičku. V sobotu přijela Greplík (její zásluhou mám zase jinak obarvenou kefu- něco takovýhohle jsem měla mít na hlavě.. mám to trochu jiný, ale podobá se to tomu ;D) a vyrazily jsme se bavit. Já se teda jako obvykle bavila (protože mě neužije na to, trápit se kvůli chlapům), ona byla celou dobu tak trochu upset. Serem na to, jedem dál, show must go on, ne? Rozchlastáno jsme měli všichni docela dost, mám pocit, že především já. A všem je dneska blbě, kromě mě- játra si začínaj asi zvykat :D.
A zítra škola- ach ano, jak já se tam těším, bože! .. "-_- Ani ne no. Prosímvás, má smysl něco dodávat? Je tady podzim, už v pět večer je tma jako v prdeli- s prominutím-, začínaj podzimní depky. Nic novýho pod sluncem. Jdeme spát. Milujte se a množte ;).

Sunrise Avenue - Fairytale Gone Bad

Méérs


Ave Satanas

28. října 2011 v 18:41 | Méérs ☮ |  (Ne)verše
Nechápejte mě špatně, já Satana nevyznávám, spíš mám blíž k Bohu. Ale když vám něco vleze do hlavy, nejde to ven...A když jde, tak jedině takhle na papír..

Jako zhypnotizovaná
toulám se
po černý stráni
kde je dole
kde je nahoře?
A volám ho
volám ďábla
volám Satana.
Nepomůže mi, já vím.
Ale Bůh taky ne.
Toužím, že jednou
budu jiná,
třeba obyčejná
barevná
a ne černá.
Těžký boty
uhlově tmavý slzy,
tekoucí po rozpraskanejch tvářích.
Vymytej mozek,
prázdno v očích,
mějte se tu hezky,
já jdu dál.
Budu lítat
i když po hlavě dolů
stanu se démonem
budu jinde než vy.
A tak naposled:
mějte se hezky.
Já jdu dál.
A tak volám...
Ave Satanas..!

Méérs

Část tvorby 2011

28. října 2011 v 17:06 | Méérs ☮ |  Kreslím
Ave bejbata..^^
Objevila jsem (ok "objevila jsem" není až tak správnej pojem.. byla jsem donucena udělat portfolio a vyhrabala jsem) pár starších i novějších podělů, co jsem podělala..:D.. tak vám to sem valim ukázat a pak se snad konečně seberu a napíšu vám informačku jak prut, páč jsem se tady snad už tři tejdny neukázala ;).

like a Detroit

8. října 2011 v 17:41 | Méérs ☮ |  Ostatní tvorba
Jenom popel na tmavejch kalhotech a plíce plný šedýho dýmu z cigarety. V místnosti o čtyřech stěnách je zakouříno tak, že jí jde sotva vidět do obličeje, kterej jí kryje ještě závoj červenejch vlasů. Oknem sem sice proudí ledovej vzduch, ale ten v místnosti se ani nepohne, je těžkej jako její hlava, kterou si podpírá rukou, ve který nedrží cigáro. Nevim, možná čekala, že tady to bude jiný, že tyhle přes den nezkažený lidi na ni nebudou koukat jako na debila, když prochází kolem jejich domu v těch svejch odpornejch hadrech, v košili, ošupanejch džínách a vysokejch šněrovacích botech. Usmívaj se na ni, ale sotva se otočí, už slyší, jak ji pomlouvaj. Že sotva vylezla ze školy a už má v tlamě cigáro a hlavu plnou divnejch věcí. A v noci je to jakoby snad byla v Detroitu. Samej kapucák, kterej potají svírá v kapse kudlu nebo sáček pika. Je to tu samej pasák, co verbuje do svejch služeb mladý holky, co utekly z domu, slibuje jim modrý z nebe, ale ty naivní blbky nevěděj, že je budou za chvíli za prachy píchat nějaký ztracený existence. A tak i ony budou stejný a budou chodit za těma sjetejma prasatama pro ten sáček pika, co žmoulaj v ruce.
Možná je blbost, že tady v tý začazený místnosti s červeným gaučem a skleněnejma vitrínama se něco změní, ale rozhodně jí je tu líp, jak těm holkám, co venku stopujou auta. Tma není nic jinýho než tma. Není trochu světlá ani napůl tmavá. Je prostě tmavá, úplně černá. Jak pohřebák, co každou chvíli jezdí kolem. A v tý tmě se nedá s ničím pohnout a tak je lepší nehýbat se, sedět na místě a pozorovat ten podřadnej život venku, kde se feťáci množej jak krysy a jsou schopný se navzájem pozabíjet, pro jedinou dávku.
A když jde do práce, má pocit, že ji někdo sleduje. Už ten pocit zažila. Jo, holka, to jsou houbičky. Hovno houbičky, tohle je normální paranoia z něčeho, co není. Slyší za sebou kroky někoho, kdo tam není. Neotáčí se, protože tenhle pocit už je stejně přirozenej jako to nechutný počasí. Zima leze až pod nehty a ty odporný kapičky ledovýho deště se zapichujou do kůže jako milimetrový jehličky. Důležitý je neotočit se a neztratit sám sebe, jinak se v tomhle městě zařadíš mezi ty ostatní ovce, co noc prožívaj a den přežívaj.

Méérs

Když se daří...

6. října 2011 v 21:17 | Méérs ☮ |  Zápisníček-debilníček :))
.. tak se daří.
Každej nejlíp víme, co nám dělá problém...
Škola mě osvítí jenom tehdy, když bude hořet. Jo. Takže asi víte, jak moc na hovno to tam teď mám. Jediný slušný výkony mi zatím přináší tělocvik, jelikož děláme atletiku, zrovna dneska jsme skákali dálku a myslim, že mít nejlepší skok ze všech holek ve třídě je celkem slušný. A jinak teda je to na hovno no. Matika, němčina, anglina, čeština, psychola, pedárna..všechno dohromady. Zařídila jsem si praxi na květen ve družině, tak už se těším, až tam vypadnu a budu s dětma vymalovávat obrázky a číst jim pohádky a dělat s nima úkoly.
Dneska jsem vrazila učitelce z výtvarky logo, který po mě chtěla vypracovat a přečasně zdrhla ze školy, páč jsem se už od rána necejtila dvakrát nejlíp. Přišla jsem domů, dala jsem si kafe, zhltla panadol a pustila si Nazarethy. Přišly mi nějaký smsky od věčně otravnýho Fotografa, takže jsem vypnula mobil, sdala si nohy a nahóru a zabrala skoro až do šesti, kdy mě probudila Gabča. Čtvrtek, šest hodin, to už pro nás tak trochu něco značí. Zapálily jsme si, já na sebe naházela hadry a šly jsme zumbit. Opravdu krásná zumba to byla až na bolest celýho těla. Hned po zumbě jsem zjistila, že měsíční cyklus si opět vybral svou daň, takže momentálně sedim tady a umirám na křeče v břiše. V sobotu mám jít na zábavu se Zrzkem (kterej si konečně našel holku..!), ale má bejt hnusně jak nevíš. Takže opravdu povedenej tejden.
Vyškrnout tyhle dny z kalendáře... Co vy na to?


Nazareth - Love Hurts

Méérs

I'm a little Candy

3. října 2011 v 21:15 | Méérs ☮ |  Kreslím
If everything goes to hell.. just smile.. smile.. don't worry.. smile..:)


Méérs

Trapnej výlet do zoo

2. října 2011 v 21:29 | Méérs ☮ |  Zápisníček-debilníček :))
Děti mé nezvedené, mám se vyjadřovat k tomu jaký je to teď ve škole? Že mě tento týden čeká 12 písemek a dva referáty + prezentace a ještě rozcvička? :D Ne. Nemá to cenu.
Dneska kolem půl jedné odpoledně pro mě přijel Fotograf ve svým mini Renaultu a jeli jsme do Zoo. Na Svatej Kopeček do Olomouce. Každá z mejch kámošek se mě ptá, jaký to bylo. Jaký? Já nevim. Bylo šílený horko. Vodili jsme se za ruce po celé zoo, což mi přišlo šíleně imbecilní (když mě je 17 a jemu 29), pořád měl potřebu smát se mejm vtipům a okousávat mě ze všech stran, což mi taky lezlo za chvilku na nervy. Je na mě moc starej, rozumnej a nevim co dál, přijde mi to celý hrozně ujetý. Co to vlastně dělám? Něco co nechci. Help me, anybody, please! Fajn. Bude to chtít nějakej plán, abych ho odlákala. Netuším jakej, budu to muset domyslet. Hm hm, nic mě nanapadá.
Tudíž, je půl desáté, já jsem i po třech kávách nevyspaná. Vidim to na sprchu a postel. Ano. Mějte se fanfárově, Méérs mizí...

Méérs