Září 2012

Hnusnější polívka než dělá maminka...

12. září 2012 v 0:42 | Méérs ☮ |  Zápisníček-debilníček :))

Broučínci, vole, neserte mě.
.

Mohla bych zaplnit supertlustou knížku těma hláškama, co do mě den co den v družině solí děti. Některýma se vám musim pochlubit.
- Tak třeba dneska. Natálka se mi posadila na klín a začala mě tahat za mý milovaný květovo-dřevěný naušnice a povidá: "Paní vychovatelko, vy máte ale pěkný náušničky..." Vzápětí si všimla že mám nastřelenou naušnici a ptá se mě: "A paní vychovatelko, vy tady máte ještě jednu náušničku?". "No, mám, Natálko." .. "Aha.. No a jak se vám to stalo?" .. Zkuste odpovědět, tak aby to uspokojilo sedmiletý děcko.
- A nebo včera. Malej Honzíček: "Paní vychovatelko, já jsem vás včera viděl jít po městě s vaší sestrou". Ehm?.. "Honzíčku, ale já nemám sestru." .. "Ale určitě to byla vaše sestra. Měla stejný vlasy jako vy, taky červený." (poznámka: Po městě se mnou šla Dryna. A má stejně červený háro jako já.. Ano já vim, známka příbuznosti) :D.
- A poslední- Dnes jsme měli na oběd hroznou, ale fakt hnusnou polívku. Vypadala jakoby ji někdo už dvakrát snědl a třikrát vyzvracel. Přišla za mnou malá Terezka, udělala psí oči a povidá: "Musim ještě? Když vono je to fakt hnusný. Ale víc hnusný něž ty maminčeny polívky" .. (Poznámka: Její maminka je učitelka matematiky na škole, ne které mám zrovna praxi)...
.
.
.
Včera jsem na sebe oblíkla slušivou sukni. Černou do pasu. Vypadala jako do kanclu. Pak taky bílou košili a šedý sako. Vlastně jsem celá asi vypadala jakobych vypadla po mnoha hodinách práce z kanclu jako uznávaná ředitelka obchodního domu. Připadala jsem si hrozně důležitě, když mě ve škole i deváťáci oslovovali "paní učitelko", fakt že jo. Moji prvňáčci z toho byli hrozně v prdeli a báli se mě dotýkat. A Sebastian mi řekl, že vypadám jako jeho teta, ale že se mě bojí. Špatný bylo, že jsem je zrovna ten den nutila vybarvovat večerníčky a povídali jsme si o nich. Vypadala jsem jako infantilní bláznivá právnička.
.
A dneska, zrovna před chvilkou když jsem si dopřávala kouřovou z okna, jsem našla kočku. Uslyšela jsem něco mňoukat na naší rohožce. Típla jsem cigáro a šla se na to mrknout. Bylo to černo-bílý, moc přítulný, takže se nám to hned nasralo do baráku... A byl to kocour. Ještě, že zrovna nebyl doma Mikeš, myslim, že by neoplýval radostí.
.
A tak no. Nic víc na srdci asi nemám. Nechte si dařit.

New Medicine - Resolve to Fight

Méérs

Růžovej svět a mlžnej opar

10. září 2012 v 23:06 | Méérs ☮ |  Zápisníček-debilníček :))
Nemám ráda, když třináctileté flundry mluví jako kanál. Já si to už můžu dovolit.

Ale rychle ty prázdniny utekly, že? Ačkoliv jsem nebyla u moře (jako většina z vás) ale pouze jsem absolvovala opalovačku u lomu a koupání ve smradlavý vodě, ačkoliv jsem nepila Cubu libre nebo "Křidýlka" (jako většina z luxusních přítelkyň mých luxusních přítelkyň), ale pouze pivo a pravou moravskou slivovici a ačkoliv jsem nenakupovala v New Yorkru, Tamarisu nebo Terranově (jako asi většina holek), ale jen u vietnamců a ve stáncích s cukrovou vatou.. tak jsem spokojená. Jo.
Poslední měsíc jsem tohle místo hodně zanedbávala (jako obykle, ano já vim), ale mám pro to pádnej důvod: neseděla jsem u kompu, ale užívala jsem si poslední prázdninový dny. Mimochodem poslední víkend byl jako zvláštní mlžnej opar. Nejdřív růžová oslava, pak spaní na červeným gauči, pak nudná prochlastaná zábava a další dvě noci na červeným gauči společně s mým milým a nakonec oběd u tchýně a tchána. Ještě mě tento týden čeká kino a romantická večeře. Docela se těším. Really.
Minulej a tento tejden jsem zase na praxi v družince, ale tentokrát jsem dostala špuntíčky z první třídy, co právě vylezli ze školky, sice jsou zvláštní, ale jsou vám tak zlatí, že už jsem teď vážně přesvědčená, že po vejšce pomažu hned do školky :).
Mimochodem, to že začala škola a každej čtvrtek mě čeká devět hodin a za pár měsíců maturiťák a hned pak matura... jo, to zatím nějak ignoruju. Don't worry, be happy. Nevermind 'cause I was born this way.
Bye!


Aleš Brichta - Sirael


Méérs