Listopad 2012

Do it HARDER..!

29. listopadu 2012 v 22:19 | Méérs ☮ |  Zápisníček-debilníček :))
Já jsem tady zase úplně náhodou, mí drazí, ale měli byste si vážit toho, že tady vůbec jsem no.
Byly generálky na maturitu. Z češtiny a z angliny. U obou didakťáku mě nebetyčně nasralo, že mi utekla jednička o pouhý jeden bod (ano, u obou!! u češtiny i u angliny). Slohovka z čéjé byla za jedna. Plný počet bodou. Vysledky slohovky z ájé ještě díky bohu nevim, všechno jsem tahala až z paty ("přeju si psa"), takže myslim, že by mi výsledek akorát zku*vil víkend :D. No a ten fakt, že propadám z matiky, to vůbec nezmiňuju, dělá se mi z toho dost šoufl. A taky se mi dělá šoufl z toho, že mě náš novej tělocvikář při gymnastice neutálě bezostyšně osahává. Bílý ponožky (v kombinaci s kraťasama) vytažený až ke kolenům, zarostlej jak Rumcajs a připomíná mi jednoho mýho kámoše. A pak to na vás ještě sahá...:D.
Taky bych chtěla jen tak baj-d-vej podotknout, že jsem minimálně omezila svoji cigaretovou závislost, jelikož mi došly prachy. Jsem na sebe pyšná, že skoro nekouřím, když cigára u sebe nemám, ale jakmile si jednou za čtyři dny koupim krabičku, stáhnu ji během dne. Takže vlastně moc ani na co bejt pyšná nemám.
Ale stačilo by, tenhle sáhodlouhej monolog mě vyčerpává. Je čas na regeneraci. So peace and love my dears. And goodnight ;).

.. And it's always a good time..! :)

Méérs

Hey, ho here she go...

24. listopadu 2012 v 18:01 | Méérs ☮ |  Zápisníček-debilníček :))
No... ahoj no. Já nevim, jak se vám mám omluvit, že jsem tady snad měsíc nebyla,je to neomluvitelné *i know*, ale moje školní a pracovní a domácí a partnerské vytížení je neustále neúnosné.
A vždyť já stejně ani nevím, co psát novýho. No. Propadám z matiky, takže jsem tak trochu upset, ale neustále věřím tomu, že to nějak spravím. Neboť když ne, tak mě nepřipustí k maturitě. Ouč. Taky si neustále připadám, že jsem v jednom kole. Dneska jsem dokonce vstala v 7 hodin (ráno! :D) a uklidila celý dům a můj vlastní pokoj se tak hnusně leskne až kolemjdoucím přechází oči. Většinu svého času teď vlastně vrážím taky do povinné četby, jak se řiká, co neuděláš za tři roky, tak to honíš ten rok poslední. Momentálně čtu Byla nás pět, Memento a zaráz i Hamleta. A jak miluju Romea a Julii, tak se mi Hamlet neustále bytostně hnusí. Hamlet magor, Ofélie naivní puťka, starej Hamlet je mrtvej, ale je taky magor no a královna je děvka. Co na to víc říct, jediná sympatická bytost je Marcelus, a to jen díky podobě našich jmen :D.
Mimochodem... Postihla mě nějaká zvlášní nemoc. Asi umírám. Každej den, už měsíc v kuse mě bolí hlava. Stupňuje se to stresem, zíráním do počítače a nejhorší je to po příchodu ze školy, nebo se to dostaví kolem druhé hodiny ve škole. Moji přátelé jsou nešťastní, protože kdykoliv, když přijdou, tak mě najdou v posteli jak spim, nebo v posteli jak skuhrám nebo v posteli jak se učim. Jediným mojim vyprošťovákem je kafe.
Další zajímavost: ztratila jsem chuť k jídlu. Žeru jenom tehdy, když mě mučí neúprosný hlad, když už se mi klepou ruce a místo mluvení jen vyluzuju zvlášní zvuky podobné hučení. Takže když žeru, tak se mi jídlo hnusí, nadavuje se mi z něj a po pozření bych ho nejradši vyzvracela. Vyjímkou NEJSOU!! ani oplatky, čokolády, chipsy ani jiná dobrá mňamidla, která mi vždy chutnala. Jím, protože musim. Tečka.
Saiko-chan: konečně jsi mě donutila napsat článek, jinak bych si snad ani nevzpomněla, že jsem to už snad před měsícem chtěla udělat. Děkuji ti proto mnohokrát a vzkazuji, že mám opravdu tolik napráskaný program, že nejsem schopna vyplodit pár písmenek ;).
Ještě jednou se omluvujI velice a tady máte to, co mě momentálně nakopává. Když on byl Robbie vždycky můj favorit :D ...

Méérs