Prosinec 2012

Příliš krátké béžové kalhoty... aneb naše krásné vánoční těšení.

22. prosince 2012 v 18:00 | Méérs ☮ |  Zápisníček-debilníček :))
Milý Ježíšku. Přála bych si pod stromeček tři věci: aby moje rodina a mí milí byli zdraví, aby se po celém světě rozlilo štěstí a mír a abych byla aspoň trochu hezká.
Sen o bezstarostných Vánocích se nadobro rozplynul. Máti zas bere ty svátky až moc vážně. Nemluvím jenom o úklidu ale taky o posílání pohlednic, pečení cukroví, barevně blikajícím kýči v okně a kaprovi Šimonovi (R.I.P. Šimone).
Kolem mě se to hamží barevným mihotáním. Ve škole řvou hned po otevření dveří koledy a učitelka dramaťáku lítá po budově v příliš krátkých béžových kalhotech a zvláštních dámských lakýrkách, nemluvě o santovské čepici, kterou nosí na hlavě. Ta rolnička na ní cinká jak stádo sobů, tyvole. Naši výtvarkářu jsem potkala ráno v Albertě. Byla nalíčená ještě víc než obvykle a nakupovala čokolády. Stejně ji mám ráda.
Ne že bych neměla ráda Vánoce. To jako mám. Ale přítelova matka je například naprosto potrefená. Při minulé návštěvě jejich obydlí jsem zůstala hrůzou stát ve dveřích. Nejen, že tam bylo fobicky naklizeno jako obvykle (což u nás nehrozí), ale taky jsem tam napočítala celkem 32 jednotlivých vánočních ozdob. Počínaje zvláštním červeným sobem na konferenčním stolku... a obrovským přírodním lemováním kolem kuchyňského portálu zdaleka nekonče. Asi nejvíc mě vyděsilo, že i na hajzlu byla zapálená svíčka. Jemný tiky v oku mě provázely až do příštího rána, kdy jsem odjížděla.
Chtěla bych jen podotknout, že na Vánoce nemusí být dokonale uklizeno, napečeno 14 druhů cukroví a všechno nemusí blikat jak bordelovej vítač. Lidi, klid...
Hlavně krásný Vánoce. Mějte se rádi. Kašlete na zdobení všeho co najdete. Hlavně mír a lásku. A prostřete u stolu i pro náhodného hosta ;).